Technická dokumentace - 1. ročník

1. Úvod do předmětu

1.1. Pomůcky

Sešit velký A4 nelinkovaný (460 nebo 440)
- po všech stranách listů bude rámeček 5 mm od okraje
Tužka
- mikrotužka (pentelka, automatická tužka) - průměr tuhy 0,5 mm - střední tvrdost č. 2-3 (HB nebo F)
- nebo obyčejná dřevěná tužka (ostrouhaná)
- pozn. značení tvrdosti tuhy - menší číslo - měkké tuhy, vyšší číslo - tvrdé - wikipedie
Kružítko
- konec tuhy by měl být asi o 1 mm kratší než hrot (hrot se zapichuje)
- tuha se brousí smirkem šikmo
- pro kružnice do průměru 10 mm se používají šablony (tzv. bubliny)
Guma na mazání - nesmí být zteřelá
Pravítka
- přímé 30 cm se stupnicí po milimetrech
- pravoúhlý trojúhelník s kolmicí (ryskou)
Učebnice (platí jen pro strojaře):
- Leinveber-Vávra: Strojnické tabulky, vyd. Albra
- Kletečka, Fořt: Technické kreslení, Computer Press

Předmět je rozdělen do 3 let: 2-1-2, písemné ZZ

1.2. Cíle předmětu

naučit se technicky kreslit náčrty od ruky i výkresy s pomocí pomůcek tak, aby se podle nich dalo díl vyrobit
- dodržovat přitom všechna pravidla pro zobrazování, předepisování rozměrů
naučit se psát technickým písmem
naučit se vyplňovat technické formuláře (razítko, kusovník)
naučit se výkresy také číst
umět používat technické pojmy (umět popsat součásti podle tvaru)
umět používat zdroje technických informací - tabulky, normy, časopisy, knihy, prospekty, internet

1.3. Přehled učiva

Základní geometrické konstrukce
Druhy technických výkresů, formáty výkresů, druhy čar
Technické písmo, měřítko
Zobrazování – 2D – nárys, půdorys, bokorys
Zobrazování - 3D
Kreslení řezů, zvětšených podrobností - detailů
Kótování - předepisování rozměrů
Tolerance - předepisování přesnosti rozměrů
Drsnost povrchu
Závěrečná kontrolní práce

Úkol: nakreslit rámečky do sešitu - 5 mm na každé straně – zepředu a zezadu 10 listů

2. Technické normy

Normy (standarty):

jsou předpisy vlastností výrobku (zahrnují rozměry, materiál, vlastnosti, postup výroby), které se dodržují při jeho výrobě
zaručují vyměnitelnost součástek - umožňují výrobci používat součástky od jiných výrobců
u výkresů zaručují, že budou čitelné i při neznalosti jazyků

Druhy norem:

Rozdělují se podle území, na kterém platí

ISO - mezinárodní normy - platí na celém světě (vydává je Mez. organizace pro normalizaci ISO)
- IEC - mezinárodní normy pro elektrotechniku
EN - evropské normy - platí v zemích EU, vydává je Evropská komise pro normalizaci CEN
ČSN - české technické normy (dříve české státní normy) - platí v ČR, vydává je Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) a Český normalizační institut,
- V současnosti se postupně slučují ČSN s EN a ISO - tzv. převzaté normy (ozn. ČSN EN, ČSN ISO)

Výtah z nejpoužívanějších norem pro strojírenství - Strojnické tabulky

3. Základy kreslení s pomůckami

3.1. Zásady kreslení

volné sezení, při bolesti protáhnout, protřepat ruce, vzdálenost hlavy 30 cm
tlakem na tužku se dosáhne různé tloušťky
nerozmazávat už nakreslené čáry, případně si pomoct zakrýváním prázdným papírem
udržovat čisté pomůcky

3.2. Základní geometrické konstrukce 1

1. Udělat rámečky do sešitu - 5 mm po stranách

2. Rozdělit stránku svislou čarou na polovinu – 100 mm od okraje

3. Úkoly (vlevo propiskou zadání, vpravo vypracování):

vodorovná (horizontální) úsečka AB dlouhá 50 mm – jednorozměrný útvar, zmínit přímku (rovná křivka), polopřímku

svislá (vertikální) úsečka CD dlouhá 10 mm

rovnoběžná (paralelní) úsečka vzdálená o 5 mm – neprotínají se, zmínit různoběžky (1 společný bod), mimoběžky

kolmá (ortogonální) úsečka k úsečce AB - svírá s ní pravý úhel (90°) – vyznačit pravý úhel - pomocí trojúhelníku

čtverec (pravidelný čtyřúhelník, čtyřhran) ABCD o straně 20 mm (označit vrcholy, strany, zmínit že to je 2D útvar, zmínit kosočtverec – nemá pravé úhly)

obdélník ABCD o stranách 20 mm a 30 mm (zmínit rovnoběžník, lichoběžník)

pravoúhlý trojúhelník s odvěsnami a=25 mm a b=40 mm (součet vnitřních úhlů je 180°) - vypočítat velikost přepony c - Pythagorova věta)

rovnoramenný trojúhelník se základnou 20 mm a rameny 35 mm, dokreslit výšku (kružítko, zmínit dělení úsečky, vypočítat výšku)

rovnostranný trojúhelník se stranou 30 mm – vypočítat vnitřní úhel, zmínit konstrukci 60°, vyznačit úhly 60°

4. Druhy technických výkresů

Podle technických výkresů se vyrábí výrobky - od malých součástek až po velké stavby (mosty, silnice)

4.1. Technická dokumentace v přípravě výroby

návrhové výkresy - tvoří designér - naznačují celkový vzhled výrobku
- náčrty (skici) - od ruky
  - nemusí dodržovat pravidla kreslení (např. měřítko)
  - můžou být pohledové (z jedné strany - 2D) nebo prostorové s naznačením hloubky (3D)
  - také použití v kusové, zakázkové výrobě jako výrobní výkresy
- modely - počítačové (renderování, vizualizace) i fyzické (hliněné, dřevěné, plastové - 3D tisk), prototypy - funkční modely
technické výkresy (výkresová dokumentace)
- podklad pro výrobu - tvoří konstruktér - k určení rozměrů mohou být potřebné výpočty (např. pevnostní)
- jsou vytvořeny přesně podle norem
- druhy:
  - a) výkres součásti - detail - slouží pro výrobu
    - obsahuje jednu součást v potřebných pohledech, řezech, detailech
    - a všechny údaje nutné pro výrobu - rozměry, tolerance, materiál, strukturu povrchu
    - obsahují popisové pole (razítko) - název součásti, číslo výkresu, datum, osoby
  - b) sestava - obsahuje součásti ve smontované podobě v řezech - slouží pro montáž, obsahuje jen základní rozměry a pozice - odkazy do kusovníku - seznamu součástí
  jiné rozdělení výrobních výkresů
  - a) Originál - archivuje se, nejde do výroby - nesmí se skládat
  - b) Kopie originálu - slouží pro výrobu, montáž, kontrolu, aby se originál nezničil - skládá se
- tvoří know-how firmy - její myšlenkové bohatství, zkušenosti - musí si je hlídat
- dříve rýsovací prkno, pauzák, tuš
- dnes - CAD pracoviště - PC s velkým monitorem, CAD software, tiskárna, plotter pro velké formáty

4.2. Základní geometrické konstrukce 2

rozdělení úsečky AB dlouhé 33 mm na polovinu – zmínit, že to je kolmice

kružnice o poloměru R=25 mm (a tedy průměru D=50 mm) – vyznačit střed, poloměr a průměr d=50 mm, zmínit množina bodů se stejnou vzdáleností od středu, zmínit obvod, co je kruh

doplnit ke kružnici tečnu ve zvoleném bodě – mají společný 1 bod

konstrukce úhlu 60° (+ šikovnější konstrukce úhlu 30° rozpůlením úhlu 60°)

konstrukce úhlu 45°

osy souměrnosti obdélníku o stranách 23 mm a 47 mm (kružítkem půlením stran, popsat souměrnost - zrcadlovost)

šestiúhelník vepsaný v kružnici D=54 mm – sestrojení úhlu 60° a přenos vzdálenosti

ovál s osami vepsaný do obdélníku o stranách 46 mm a 65 mm

rozdělení úsečky AB dlouhé 47 mm na 3 díly – pomocná přímka se rozdělí podle pravítka, spojí se poslední body a vedou se rovnoběžky

5. Formáty výkresů

Formáty výkresů (velikosti) jsou určeny normou.
Označují se písmenem A a číslem.

Velikosti výkresů:
Formát	šířka	výška	Pozn.
A4	210	297	používá se na výšku
A3	420	297	2xA4, na šířku
A2	594	420	2xA3, na šířku
A1	841	594	2xA2, na šířku
A0	1189	841	2xA1, na šířku, plocha 1m²

Základní formát je A4 se stranami 210 x 297 mm – používá se na výšku
Poměr stran 1:√2 (1:1,41) - viz obrázek - výpočet podle Pythagorovy věty
Větší formáty jsou A3 až A0 – používají se na šířku
Větší formát má vždy menší stranu stejně velikou jako delší strana menšího formátu.
Největší A0 - má plochu 1m² - půlením dostaneme menší formáty
Menší formát je A5 (poloviční jako A4), A5 se pro výkresy nepoužívá
Formát se volí tak, aby se součást dala přehledně zobrazit - pokud možno 1:1

Skládání výkresů

Skládají se jen kopie
Skládají se do formátu A4 tak, aby by bylo vidět razítko
A3 na půlku, A1 na půlky
A2, A0 postupně od prvé strany

Úprava výkresových listů

Kreslicí plocha

vymezena rámečkem silnou čarou
v praxi - okraj zleva 20 mm (kvůli svázání), ostatní strany 10 mm - ST 73
ve škole - okraj 5 mm

Popisové pole (razítko)

bývá vpravo dole - maximálně má šířku 170 mm (kvůli skládání)
v praxi - obsahuje název součásti, číslo výkresu, konstruktéra, materiál, měřítko (viz další kapitoly)
ve škole - 34x170, SŠP KRNOV, název součásti, číslo výkresu - obr. výkresu

5.1. Základní geometrické konstrukce 3

zaoblení rohu s poloměrem 20 mm

zaoblení R=15 mm mezi přímkou a kružnicí D=50 mm, přímka prochází středem kružnice

zaoblení rohů rovnostranného trojúhelníku o straně 60 mm rádiusem R=10 mm

zaoblení R=10 mm mezi kružnicemi D1=30 mm a D2=54 mm, které se stýkají v 1 bodě

Cvičení:

šablona školních výkresů - 34x170, SŠP KRNOV, název součásti, číslo výkresu TED-1.B-00
- nakreslit součást ŠABLONA - obr. výkresu

6. Druhy čar

Na výkrese se vyskytují 2 tloušťky čar – silná a tenká, která má poloviční tloušťku.
Větší tloušťku uděláme větším tlakem na tužku.
Tloušťka se u čáry nesmí měnit.

	Nepřerušované (plné) čáry
A	plné silné čáry		viditelné obrysy, rámeček
B	plné tenké čáry	má poloviční tloušťku jako silná	kótování, šrafování, závity, odkazy
C	tenké čáry od ruky		přerušení obrazu, šrafování dřeva
	Přerušované čáry
D	čárkované tenké čáry	čárka 7 mm, mezera 3 mm	neviditelné hrany (zakryté obrysy)
E	čerchované tenké čáry	čárka 7 mm a tečka (nebo krátká čárka 1 mm) s mezerami 1 mm	osy (přesahují obrys asi o 5 mm)
F	čerchované tenké čáry se 2 tečkami		polotovar, sousedící součásti

Přerušované čáry se spojují a kříží čárou (ne mezerou)

Krátké osy (do 12 mm) se můžou kreslit souvislou čarou

Cvičení: nakreslit součást vpravo výše

7. Měřítko

Problém je

jak dostat velkou součást na malý výkres (zeměkouli, most, jeřáb, dům) - zmenšíme ji
nebo malou součást nakreslit tak, aby byla zřetelná (hodinové kolečko) - zvětšíme ji

Měřítko

vyjadřuje zmenšení nebo zvětšení součásti na výkrese
je to poměr mezi velikostí součásti na výkrese a ve skutečnosti
označuje se písmenem M a poměrem (např. M 1:2)

Typy měřítek:

Měřítko pro	Příklad měřítka	Nakreslená součást je oproti skutečnosti
Skutečnou velikost	M 1:1	stejně veliká
Zmenšení	M 1:2, M 1:5, M 1:10, M 1:20	menší (u M 1:2 je poloviční)
Zvětšení	M 2:1, M 5:1, M 10:1, M 20:1	větší (u M 2:1 je dvojnásobná)

Nakreslit obdélník 70x30 postupně pro M1:1, 1:2 a 2:1

Např. M 1:2 – nakreslená součást je poloviční, M 2:1 - dvojnásobná
Nelze používat libovolné měřítko - měřítka jsou normalizována

Čísla (násobky), které se můžou používat v měřítku: 1,2,5,10,20,50,100,200,500,1000,2000,5000,10000 (např. 1:5, 10:1, 1:100)

Celkové měřítko se zapisuje na výkrese do razítka - obr. 2.9 Kletečka 27, 30
Některé části výkresu (detaily) můžou být v jiném měřítku - musí být označeny měřítkem (M x:y)
Kóty na výkrese se uvádí vždy bez ohledu na měřítko (uvést příklad)

7.1. Cvičení

udělat rámeček – rozčtvrtit osami
razítko - podpis, číslo výkresu
a) plechový rám (rám obrazu) ve tvaru čtverce s vnějším rozměrem 2 x 2 m ze 4 desek s šířkou 100 mm

volba měřítka – čtverec – zmenšení 1:20
rozmístění os
Příprava (na tabuli) - rám 2000:20 = 100, 100:20 = 5, 800 -> 40, 400 -> 20, 320->16

b) Nakreslete podložku s jazýčkem s otvorem průměr 3,2 mm a vnějším průměrem 10 mm, jazýček je široký 4 mm a od středu dlouhý 13 mm (ST 443)
- volba měřítka – zvětšení 5:1
- Příprava: kreslit - vnější kružnice r=25 mm, vnitřní r=8 mm, jazýček 20x65

a)	b)

8. Technické písmo

Slouží pro textové a číselné popisování výkresů
Používá se kolmé písmo s tvarem podle normy - ST 78
Důležitá je jednoznačná čitelnost
Píše se: od ruky, šablonou, tiskne na tiskárně
Kóty se na výkrese píšou velikostí 3,5 - 5 mm,
Dvojnásobnou výškou 7 - 10 mm se píšou - název součásti v razítku, označení měřítka, pohledů a řezů

Ostatní rozměry se odvozují od výšky:

Velikosti písma podle normy:

Název rozměru		násobek výšky	výška kót	výška názvů (dvojnásobek)
výška velkých písmen	h		3,5	7
mezera mezi písmeny	a	1/10 h	0,35	0,7
mezera mezi slovy	b	6/10 h	2	4
mezera mezi řádky	c	7/10 h	2,5	5
výška pro háčky, čárky	d	4/10 h	1,5	3

Tvar písmen a číslic - ST 78:

Všimnout si:

písmo je kolmé
většina písmen je širokých 5-6, některá písmena jsou širší (W - 9, M - 7), některá užší (I - 1, J - 4)
mezery mezi písmeny bez krajních svislých čar se zmenšují na polovinu (AV, VA, TA)

8.1. Cvičení

vytvořte řádek pro písmo vysoké 7 mm s mezerami 3 mm - opište abecedu velkých písmen, číslice, značky – podle předlohy
opište do sešitu text podle předlohy (výška 7 mm):
mezery mezi písmeny bez krajních svislých čar se zmenšují na polovinu (kombinace AV, VA, TA) - například ostrava nebo tábor
Udělat výkres

nakreslit křídlatou matici M5 v měřítku 5:1
popis KŘÍDLATÁ MATICE SLOUŽÍ PRO UTAHOVÁNÍ RUKOU výškou 7 mm

Příprava:

Křídlatá matice	d	D₁	e	h	m	R₁	x	y
M5	8	10	25	12	6	4	=e-2*R₁=17	=h-R₁=8
bude nakresleno	40	50	125	60	30	20	85	40

9. Zobrazování součástí ve 2D

Prostor má 3 osy (rozměry)
plocha (rovina) má 2 osy
přímka (nebo úsečka) má 1 osu

9.1. Druhy zobrazení:

a) 3D – prostorové zobrazení (trojrozměrné) - pohled z jiného směru než z osy - vidíme těleso ze 3 stran, je mnohem názornější
b) 2D – zobrazení ve směru jedné osy = v určitém pohledu (dvojrozměrné) - těleso promítáme na výkres v určitém pohledu, z jedné strany
- Pro vytvoření 2D pohledu se používá pravoúhlé promítání, kdy promítací přímky (paprsky) jsou
  - rovnoběžné
  - kolmé na promítací rovinu (výkres)

Pravoúhlé promítání z 3D do 2D	Druhy pohledů

9.2. Druhy pohledů

Existuje 6 různých pohledů (průmětů) na zobrazované těleso - obr. vpravo výše

Nejdůležitější pohledy:

1) zepředu (nárys) - hlavní pohled - nejlépe vystihuje těleso - na výkrese se kreslí vždy
2) zleva (levý bokorys) – kreslí se vpravo od nárysu, má přednost před pravým bokorysem
3) shora (půdorys) – kreslí se pod nárys, má přednost před pohledem zdola

Poznámky:

Pohledy, které patří k jednomu tělesu = sdružené pohledy
Na výkres se umísťuje jen tolik průmětů (pohledů), aby se úplně vystihl tvar tělesa (nejčastěji 1-3)
Pokud není na výkrese dost místa, můžou se pohledy umístit i na jiném místě výkresu, ale musí se označit (i na jiném listu výkresu - bude se ještě probírat)

9.3. Umístění pohledů na výkresu

Výkres se vytvoří umístěním pohledů na výkres:

obr. pro doplnění bokorysu a půdorysu

Kreslit podle předlohy - elko 150x150 v M 1:5 - nakreslit čtverce (50x50), kreslit postupně A, B, C, ..., zdůraznit stejné vzdálenosti a velikost obrazů, doplnit i názvy nárys, bokorys, půdorys

Existují i jiné způsoby promítání: (zdůraznit značku v razítku)

evropské promítání (promítání v 1. kvadrantu) - to je to, co jsme probrali výše
americké promítání (promítání v 3. kvadrantu) - levý bokorys se kreslí vlevo od nárysu

10. Zobrazování geometrických těles

Každé technické těleso se skládá z geometrických těles.
Jednoduchá geometrická tělesa stačí zobrazit dvěma pohledy (nárys a půdorys), případně jedním pohledem, když uvedeme zvláštní kótování.

Kreslení geometrických těles do sešitu – na novou stránku

rozdělit A4 tenkou čarou svisle na polovinu a vodorovně na 4 díly
umístit nárys
pomocí rovnoběžek dolů půdorys a příp. vpravo levý bokorys

10.1. Cvičení 1

Rámeček na A4

1. hranol - obr.

2. trubka - obr.

3. komolý kužel - obr.

10.2. Zobrazování geometrických těles 2

Rámeček na A4

4. Matice M16

na 2 pohledy v M 2:1 (šestihran) – ST 426, výška 16, přes hrany 27, rozměr klíče=24, díra Ø14- obr.

5. Šroub M6x12 s válcovou hlavou a jednoduchou drážkou

M 5:1 – hlava Ø10, výška hlavy 4, šířka drážky 2, hloubka 1,6 - obr.

6. Seříznuté elko

90x90, výřez 30x30 v M 1:2 – označit nárys, půdorys, bokorys - slepý obr., A4 hotovo

10.3. Zobrazování geometrických těles 3

Zobrazování geometrických těles

rozdělit A4 na čtvrtiny - Rámeček na A4
umístit nárys
pomocí rovnoběžek vpravo bokorys
dolů půdorys

1. Součást - účko - Holoubek - verze 2 - tabule, A4

2. Součást 11-03 - tabule, A4

11. Zobrazování na výkresech

Pravidla:

Součást se zobrazuje
- ve výrobní poloze (hřídel na délku s vodorovnou osou - soustruh, bruska),
- nebo ve funkční poloze (v jaké se součást používá - ne vzhůru nohama)
Na výkrese je tolik pohledů, aby se úplně vystihl tvar součásti (co nejméně)
- nejčastěji 1-3 – nárys, půdorys, bokorys (jako nárys se volí takový pohled, který nejlépe vystihuje součást)
Umístění pohledů - nárys, pod ním půdorys, vpravo levý bokorys
Měřítko a rozmístění pohledů na výkresu je takové, aby se vyplnil rovnoměrně výkres
Vzdálenosti mezi pohledy jsou takové, aby se tam vešly kóty
Vysoké součásti lze umístit vodorovně, ale spodní část bude vpravo (stožáry, sloupy, stojany)
Viditelné hrany se kreslí plnou silnou čarou, neviditelné hrany čárkovanou tenkou (kreslí se jen pokud je to nutné)

Cvičení (v měřítku, na samostatné A4 s razítkem):

udělat rámeček s razítkem - obr.
rozdělit A4 podle předlohy

3. Součást 11–02 (M 2:1) - doplnění, obr.

4. Konzola 11-14 (M1:2) - doplnění, A4, 2d+3d

12. Zobrazování ve 3D

Je prostorové zobrazení těles ze 3 stran najednou
Poskytuje názornější představu o předmětu než 2D
Hůř se kótuje – ve 3D se většinou nekótuje
Existuje více způsobů 3D zobrazování (viz učebnice str. 41)

Druhy 3D:

pravoúhlé promítání – kosoúhlá dimetrie, izometrie - hrany rovnoběžné ve skutečnosti jsou rovnoběžné i v zobrazení
středové promítání - perspektiva - hrany se sbíhají do bodů (úběžníků)

12.1. Kosoúhlá dimetrie (jen ukázat)

Základem je pohled zepředu (nárys) - svislá a vodorovná osa (z,x) jsou nezkrácené
3. osa (y - hloubka) má úhel 45° vzhledem k základně, zkracuje se na 1/2

12.2. Izometrie

Pravidla:

rozměry se nanášejí ve všech osách ve stejném měřítku
osa z je svislá
vodorovné osy x,y svírají se základnou 30°
kružnice se mění na elipsy

Cvičení

krychle (60) + druhou krychli odebrat (20)
elko 150x150

13. Nesdružené pohledy

jsou pohledy, které nejsou umístěné podle pravidel pravoúhlého promítání (nárys + vpravo bokorys + dole půdorys)
Může to nastat např. při nedostatku místa pro sdružený pohled nebo při použití jiného směru pohledu.

Musí se označit:

v hlavním pohledu se vyznačí směr pohledu šipkou a písmenem o výšce 5-7 mm
nad vlastní pohled se napíše písmeno

Nesdružený pohled

13.1. Částečný pohled

Používá se, když by součást při pravoúhlém promítání byla zobrazena zkresleně (např. u ohýbaných součástí)

Částečný pohled	Částečný pootočený pohled

13.2. Místní pohled

Použije se, když je potřeba zobrazit jiný pohled jen na část součásti (drážku pro pero v hřídeli)
Pohled se spojuje s rodičovským pohledem osou

Místní pohledy

13.3. Rozvinutý pohled

Používá se k zobrazování součástí zhotovených ohýbáním z plechu - místa ohybů se vyznačují tenkou čarou

Rozvinutý pohled	Cvičení

Cvičení

jezdec - výkres 1.B-TD-03 včetně 3D - tabule, celý výkres

14. Pololetní opakování

Zopakovat druhy čar, měřítko, nárys/bokorys/půdorys
- Formáty - predlohy\rocnik1\formaty_nonum.gif
- Druhy čar - predlohy\rocnik1\druhy_car_valec.gif
- Měřítko - predlohy\hranol_3_otvory.gif
- Technické písmo - predlohy\rocnik1\pismo_technicke.gif
- Pohledy - predlohy\rocnik1\pohledy.gif
- Umístěné pohledy - predlohy\rocnik1\pohledy_umistene.gif
- Výkres - predlohy\rocnik1\soucast_02_vykres.gif, tabule
- 3D - predlohy\rocnik1\elko_150x150_3D.gif, tabule
Cvičení - doplňovačky na tabuli
- elko, součást 03, účko
- jezdec - obr.
- Konzola 11-14 (M1:2) - doplnění, A4, 2d+3d
- držák svěráku (M 1:2) - slepý obr., výkres
- (vidlice - řez - výkres)
- (čep - částečný řez - obr.)
- (lomený řez - obr.)

15. Řezy

Jsou obrazy rozříznuté součásti
Používají se pro znázornění vnitřku součásti
Řez se vyplňuje šrafováním podle materiálu
- kovy se šrafují tenkými rovnoběžkami pod úhlem 45°
- plasty, guma se šrafují do kříže

Značení materiálů v řezu	Značení řezu

Rovina řezu se označuje silnou čerchovanou čarou (v řezu se zobrazují části tělesa, které leží v rovině řezu a za ní)
šipky vyjadřují směr pohledu na řez (kreslí se 2-3 mm od konce čerchované čáry)
velká písmena u šipek označují řez (ABCD...) - velikost je 2x vel. kótování (asi 6-7 mm)
Řez se označuje písmeny řezu s pomlčkou (např. A-A)
Je-li poloha roviny řezu jasná a řez je umístěn podle pravidel pravoúhlého promítání, nemusí se ani rovina řezu ani řez označovat

Cvičení -

vidlice - kreslit podle 3D nárys - doplnit rozměry do předlohy, bokorys v řezu, půdorys, podle času také 3D - tabule, opakování

15.1. Šrafování v sestavě

Sestava - výkres výrobku ve složeném stavu (obsahuje všechny součásti)

a)	b)	c)

a) Sousedící součásti v sestavách se šrafují s opačným sklonem nebo s jinou hustotou
- Vzdálenost čar se řídí velikostí součásti (čím větší součást, tím větší vzdálenost)
b) V podélném řezu se nekreslí plné součásti z tyčí - hřídele, kolíky, šrouby, čepy, nýty, a také klíny, pera
c) Úzké plochy do 2 mm se vyčerní

15.2. Částečný (místní) řez

V řezu se zobrazí jen určitá část součásti (např. díra).

Okraje řezu se ohraničí

tenkou vlnitou čarou od ruky
nebo tenkou čarou se zlomy

Cvičení:

Předloha	Tabule předloha + raz., bokorys

15.3. Poloviční řez

Používá se u souměrných součástí:

jedna polovina se kreslí v řezu
druhá polovina v běžném pohledu

15.4. Průřez

Je řez bez zobrazení částí za řezem

Vkreslený (sklopený) průřez - je kreslený přímo do pohledu součásti (ušetří se pohled)

15.5. Řez více rovinami (lomený řez)

Rovina řezu se může lomit - místa zlomu se kreslí silnou čarou

	Otočení druhé roviny řezu

Cvičení - deska s otvory – lomený řez - složitější varianta M 2:1 - vlevo, vpravo kreslit M 1:1


slepý obr.	slepý obr.

16. Podrobnosti tvaru (detaily)

Jsou zvětšené části tvaru

Oblast detailu se označuje

kružnicí nebo obdélníkem souvislou tenkou čarou
odkazovou čarou s písmenem označení detailu (zvykem je volit písmena z konce abecedy X, Y, Z)

Vlastní zvětšený detail

se kreslí zvětšeně
označí se písmenem a uvede se měřítko zvětšení

16.1. Doplněk - Přerušení obrazu

Používá se u dlouhých součástí, které by se nevešly na výkres
Nakreslí se jen začátek a konec součásti (prostřední část se vynechá - přeruší)

Přerušení se kreslí:

tenkou vlnitou čarou od ruky
nebo tenkou čarou se zlomy

Cvičení

hřídel s přerušeným pohledem (vpravo složitější verze s drážkou)

16.2. Souměrné předměty

mohou se kreslit jen polovinou nebo čtvrtinou.
souměrnost se vyznačí na krajích os dvojicí krátkých kolmých čárek

16.3. Opakující se shodné prvky

může se kreslit jen jeden z nich a ostatní se naznačí osami
při kótování se uvede počet prvků

16.4. Rovinné plochy

označí se tenkými úhlopříčkami

16.5. Průniky ploch

Průnik dvou válců (děr) stejného průměru (trubek)
Průnik dvou válců různého průměru

Nezřetelné hrany (přechody ploch)

se kreslí tenkou plnou čarou nedotaženou k obrysu
nebo se nekreslí vůbec

Cvičení:

Výkres – Holoubek 68/171b – udělat bokorys v řezu + detail drážky 5:1

17. Kótování

Základní pravidla:

Kóta je číslo vyjadřující rozměr součásti v milimetrech (milimetry se neuvádí)
Kóta se uvádí bez ohledu na měřítko
Každý rozměr součásti se na výkresu kótuje jen jednou
Součást musí být okótována úplně - tak, aby se dala vyrobit (aby nechyběly kóty)

Pozn.

Pokud kóta není v milimetrech, musí se uvádět jednotky
Úhly se kótují ve stupních, minutách, vteřinách - značí se např. 38° 50' 30"

17.1. Provedení kót

Všechny čáry týkající se kótování se kreslí tenkou plnou čarou

Kótovací čáry:

kreslí se ve vzdálenosti asi 8 mm od součásti a ukončují se šipkami - obr.
nesmí se protínat s jinou kótovací nebo pomocnou čarou (ukázat špatný příklad)

Pomocné (vynášecí) čáry:

prodlužují se za kótovací čáru asi o 1-2 mm

Šipky (ukončují se jimi kótovací čáry)

mají délku h= výška písma (nejč. 3,5 mm)
kreslí se uvnitř pomocných čar nebo vně při nedostatku místa (obr. b)
v řetězci kót lze šipky nahradit šikmými čárkami nebo tečkami (dříve) (obr. c) - také obr.

Kóty:

píší se technickým písmem o velikosti 3 - 4 mm (3,5 mm)
zapisují se
- nad kótovací čáru - u vodorovné kótovací čáry
- vlevo od kótovací čáry - u svislé kótovací čáry (hlava se naklání vlevo)
jinak řečeno směr písma je vždy kolmý na kótovací čáru
kóta nesmí být ničím protnuta (osy nebo šrafování se musí přerušit) - obr.

Cvičení: okótovat ve 3 pohledech jednoduchou součást podle 3D předlohy (v měřítku 2:1)

výkres, tabule	Jednodušší verze

17.2. Druhy kótování

Doplněk k minulé hodině:

Orientace kót	Řetězcové kótování	Kóta neodpovídající nakreslené velikosti

směr písma je vždy kolmý na kótovací čáru	kóty navazují za sebou, informativní kóta je v závorce (je na výkrese jen pro ulehčení výroby a kontroly)	kóta se podtrhává

Kóty při nedostatku místa	Kótování od společné základny

kóty jsou u odkazové čáry	zvolí se základna a k ní se vztahují kóty

Smíšené	Cvičení - předloha

kombinace prvních dvou	výkres, bez kót, s kótami bez rozměrů,výkres - bez pohledů

Cvičení na základy kótování: NBP + kóty součásti podle předlohy výše

18. Kótování jednotlivých prvků

Opakování - zakótovat na tabuli

18.1. Kótování poloměrů (radiusů)

Části kruhu (oblouky, zaoblení) se kótují označením R (radius = poloměr) a číselnou velikostí

Oblouky	Zaoblení hran

Kótovací čára je vedena ve směru ze středu oblouku a šipka končí na oblouku - příklad výkresu	Velmi malé radiusy se nekreslí - jen se zakótují (obr. c)

18.2. Kótování průměrů

Celé kruhy se kótují jako průměry - značkou Ø a číslem

Průměry	Malé průměry

Částečné zobrazení	Koule

Kótovací čára se kreslí přes osu, šipka je jen jedna

18.3. Kótování koulí

koule se značí písmenem S (SPHERE) nebo slovem KOULE a označením průměru nebo radiusu

Cvičení:

Kletečka 3.72a/69 – doplnit řez

18.4. Kótování děr

Průchozí díry	Slepé díry

průchozí díra - prochází skrz součástí, je otevřená z obou stran (durch) - kótuje se průměr a poloha osy (rozteč), rozšířený obr.	neprůchozí díra (slepá) - kótuje se v řezu - hloubka bez kuželového zahloubení po vrtáku (vrcholový úhel se kreslí 120°, i když vrták má většinou 118°)

18.5. Kótování úhlů

Kótování úhlů	Jednotky úhlů

kótovací čáry se kreslí jako oblouky se středy ve vrcholech úhlů	úhly se zadávají ve stupních, minutách, vteřinách (1°=60'=3600'')

Cvičení:

přepočet úhlu na minuty a naopak
- 1°=60'; 0,5°=x'
- 60'=1°; 45'=x°

18.6. Kótování sražených (zkosených) hran

Kótování sražených hran	Sražení pod jiným úhlem	Předepsání ostré hrany

Sražení 45° se kótují šířkou zkosení násobenou 45° (kótovací čára je rovnoběžně s osou rotace)	Zkosení pod jiným úhlem se musí kótovat kótou velikosti i kótou úhlu (příp. dvěma kótami velikosti)

Pozn. Hrany se na součástech většinou srážejí (nebo zaoblují), i když není uvedena kóta sražení – podle normy se dělá 0,4x45° (pokud není uvedeno OSTRÁ HRANA)

Cvičení: nástavec

18.7. Kótování sklonu

sklon (jednostranný úkos) mají např. klíny (1:100) a drážky pro ně

Možnosti	Značka	Sklon v procentech

a - udáním 3 rozměrů, b- 2 rozměry a úhlem, c - 2 rozměry a značkou sklonu s poměrem stran (1:10 = na 10 mm se zvýší o 1 mm)	orientuje se shodně se sklonem	Na délce 100 je výška 20 (1:5)
Výpočet sklonu	Př. drážky pro klín

18.8. Kótování kuželů

kuželovitost mají např. kuželové kolíky (1:50) a díry pro ně

Možnosti	Značka

a - dvěma průměry a délkou, b - dvěma průměry a úhlem, c - průměrem, délkou a značkou s kuželovitostí na odkazové čáře (1:5 = na 5 mm se průměr zvětší o 1)	orientuje se shodně se kuželem
Výpočet kuželovistosti	Příklad

18.9. Kótování hranolů

Možnosti kótování hranolů	Kótování jehlanu

4- a 6-boké hranoly se kótují značkou tvaru a a vzdáleností rovnoběžných ploch, úhlopříčky vyjadřují rovinnou plochu	jehlany - značka jako kužely

18.10. Kótování tlouštěk desek

Tloušťka desek v jednom pohledu se kótuje na odkazové čáře písmenem T (thickness) a číselnou hodnotou

18.11. Kótování přechodů

18.11.1. Cvičení

18.13. Souřadnicové a tabulkové kótování

Souřadnicové kóty	Tabulkové kótování pro díry

Souřadnice jsou absolutní vzdálenosti od nulového bodu	v pohledu jsou čísla děr tabulka obsahuje souřadnice i průměry děr

18.13.1. Cvičení

a) součást TAB02 nakreslit, zakótovat a doplnit tabulku
b) součást TAB01 podle tabulky nakreslit a zakótovat

Souřadnice
Bod	X	Y
P0
P1
P2
P3
P4
P5
P6
P7
P8

Souřadnice
Bod	X	Y
P0	0	0
P1	0	25
P2	20	25
P3	20	40
P4	60	40
P5	75	30
P6	75	0
P7	55	0
P8	55	15
P9	30	15
P10	30	0

Řešení:

Souřadnice
Bod	X	Y
P0	0	0
P1	0	25
P2	10	40
P3	20	40
P4	60	40
P5	70	40
P6	80	30
P7	80	15
P8	65	0

Souřadnice
Bod	X	Y
P0
P1
P2
P3
P4
P5
P6
P7
P8
P9
P10

18.12. Kótování variant, opakujících se prvků

Kótování více variant součásti

kreslí se jeden výkres a rozměry se kótují písmeny hodnoty písmen jsou uvedeny v tabulce

Kótování opakujících se prvků
Kótování stejných děr na opakovaných roztečích	Kótování na roztečné kružnici	Složitější příklad

Opakovaný prvek se kótuje jen jednou a uvede se počet opakování, podobně rozteče T = tloušťka materiálu	Úhlové rozteče prvků pravidelně rozmístěných na kružnici se nemusí uvádět (pokud úhel z výkresu jasně vyplývá)

Cvičení	obr. pro okótování

19. Tolerance

19.1. Druhy rozměrů (jen ústně)

Funkční rozměry

plochy s těmito rozměry se podílejí na správné funkci součásti - např. zapadají do jiné součásti
musí být vyrobeny s příslušnou přesností (v toleranci)
rozměr hlavy šroubu pro klíč, průměr závitu, délka závitu, délka šroubu bez hlavy, hloubka a průměr závitu díry

Nefunkční rozměry

plochy s těmito rozměry se nepodílejí na funkci součásti, ale můžou být důležité pro vzhled nebo pevnost součásti
výška hlavy šroubu, hloubka díry pro šroub

19.2. Tolerance

Při výrobě má stejný druh součásti pokaždé jiný rozměr - např. se otupí nástroj, působí lidský faktor (přidá, ubere), teplota, přesnost stroje, přesnost měřidla, najetí
Rozměr se pohybuje v nějakém rozmezí hodnot

↔	povolené rozmezí rozměru, které je potřeba dodržet, aby součást plnila funkci

JR	↔	Jmenovitý rozměr	↔	základní rozměr (kóta) na výkrese
hu	↔	horní úchylka
du	↔	dolní úchylka
hmr	↔	Horní mezní rozměr	↔	největší povolený rozměr (maximální)	↔	hmr=JR+hu
dmr	↔	Dolní mezní rozměr	↔	nejmenší povolený rozměr (minimální)	↔	dmr=JR+du
T	↔	Tolerance	↔	povolené rozmezí	↔	T=hmr-dmr

Skutečný rozměr musí ležet mezi dmr a hmr
Čím bude požadovaná tolerance užší, tím musí být výroba přesnější a tím bude výroba dražší (kvalitnější stroje, nástroje, přeměřování, klimatizace)
Úzké tolerance se proto předepisují jen u rozměrů funkčních

Tolerance se předepisují

přímo číselně = mezními úchylkami
pomocí tolerančních značek

19.2. a) Číselné předepisování tolerancí

tolerance (dmu, hmu) se píše číslem za jmenovitým rozměrem (kótou)

	Popis		JR	hu	du	hmr	dmr	T
↔	horní a dolní úchylka je stejná (souměrná)	↔	23	+0,1	-0,1	23,1	22,9	0,2
↔	horní úchylka je nulová (před nulou se znaménko nepíše)	↔	50	0	-0,15	50,0	49,85	0,15
↔	dolní úchylka je nulová	↔	12	+0,05	0	12,05	12,0	0,05
↔	obě úchylky jsou kladné	↔	38	+0,1	+0,05	38,1	38,05	0,05
↔	obě úchylky jsou záporné	↔	140	-0,1	-0,2	139,9	139,8	0,1

Další způsoby zápisu - obr.
Příklad tolerancí u úhlů - obr.

Cvičení:

Nakreslete okótovaný výkres úhelníku z plechu tloušťky 5. V plechu je 9 otvorů ø 8 s tolerancí +0,1 0 na souřadnicích podle tabulky.

rozbor tolerancí

kóta	JR	hmr	dmr	T
ø8 ^+0,1 ₀	8	8,1	8	0,1
105 ⁰ _-0,2	105	105	104,8	0,2
80 ⁰ _-0,2	80	80	79,8	0,2

obr. pro doplnění - tabule, předloha

19.3. b) Předepisování tolerancí značkami

Tolerance se předepisuje za kótou značkou = písmenem a číslem


obr. využití tolerančních stupňů, obr. - umístění polí, 3D

Číslo (toleranční stupeň)
↔	udává velikost tolerance (rozmezí povolených hodnot, T)
↔	čím menší číslo, tím užší tolerance, tedy vyšší požadovaná přesnost 0-5 jsou pro měřidla, 6-11 pro přesnou výrobu, 12-18 pro výrobu polotovarů - obr.

Písmeno (toleranční pole)
↔	udává polohu tolerance vzhledem k jmenovitému rozměru (předepsané kótě, nulové čáře)
↔	velké písmeno se používá pro vnitřní rozměry typu díry (většinou H - soustava jednotné díry, du=0)
↔	malé písmeno se používá pro vnější rozměry typu hřídel - podle abecedy od a do z - obr., 3D

Cvičení

ST od strany 86 - úchylky jsou v mikrometrech (tisícinách mm) - obr.H, obr. h, obr.js, obr. k

kóta	hu	du	hmr	dmr
35 H7	0,025	0	35,025	35,0
55 f7	-0,030	-0,060	54,970	54,940
24 k6	0,015	0,002	24,015	24,002
45 j5	0,006	-0,005	45,006	44,995

Cvičení: Nakreslete součást v potřebných pohledech a doplňte podle ST 126 tolerance ve střední třídě přesnosti. Toleranční značky také nahraďte číselnými tolerancemi.

		22H7	22 +0,021/0
		32h6	27 0/-0,016
		58; 50; 42; 37	+-0,3
		13; 10	+-0,2

tabule, předloha

19.4. c) Nepředepsané (všeobecné) tolerance

↔	platí pro rozměry, které nemají na výkresu předepsanou toleranci
↔	Jsou uvedeny v ST 126 - norma ČSN ISO 2768

Tabulka mezních úchylek všeobecných tolerancí	Třídy přesnosti

↔	Rozlišují se 4 třídy přesnosti od největší přesnosti (nejužší tolerance) k nejmenší přesnosti (nejširší toleranci) f - jemná, m - střední, c - hrubá, v - velmi hrubá
↔	Třída přesnosti se označuje v razítku výkresu za normou ISO 2768 - obr.1, obr.2, obr.3
↔	Nejčastěji se používá střední třída přesnosti

Každá dílna má určité stroje, používá určité nástroje, teplotní podmínky, úroveň obsluhy - ty určují nejvyšší přesnost (úzkost tolerance), se kterou jsou schopni vyrábět
Podobně se určují mezní úchylky úhlů - ST 126

Př. Určete mezní úchylky desky 200x100x25 mm v hrubé třídě přesnosti

200 ±1,2

100 ±0,8

25 ±0,5

Cvičení - vidlice - doplnit tolerance ve střední třídě přesnosti k délkovým kótám

předloha, výkres s kótami, opakování

19.5. Uložení (lícování)

↔	vzájemný vztah dvou součástí, které do sebe zapadají - např. hřídel (čep) v díře (ložisku)

Záleží jak moc volně nebo pevně mají součásti do sebe zapadnout

JR	↔	Jmenovitý rozměr	↔	základní rozměr (kóta) na výkrese
HU/hu	↔	horní úchylka díry/hřídele
DU/du	↔	dolní úchylka díry/hřídele
HMR/hmr	↔	Horní mezní rozměr díry/hřídele	↔	hmr=JR+hu
DMR/dmr	↔	Dolní mezní rozměr díry/hřídele	↔	dmr=JR+du
T/t	↔	Tolerance	↔	t=hmr-dmr

Uložení s vůlí	Uložení s přesahem	Uložení přechodné

↔	a) Uložení s vůlí	↔	součásti jsou vždy pohyblivé (otočně, posuvně) např. matice na šroubu, kluzné ložisko/hřídel, posuvné ozubené kolo na hřídeli, vedení pracovních stolů, píst ve válci
↔	b) Uložení s přesahem	↔	součásti mají vždy přesah - nebudou po montáži pohyblivé - nalisování např. kolo na nápravě u železničního vagónu, nalisované součásti (dělené klikové hřídele)
↔	c) Uložení přechodná	↔	mohou být s vůlí i přesahem – dají se snadno rozebrat (rukou, kladivem) např. perový spoj, neposuvná ozubená kola, řemenice

Pro zjednodušení se používají dvě soustavy:
↔	Soustava jednotné díry	↔	díra má vždy toleranční pole H - obr. - umístění polí, 3D
↔	Soustava jednotné hřídele	↔	hřídel má vždy toleranční pole h

Soustava jednotné díry	Zapisování uložení na výkresech sestav

ST 122, 124 - doporučená uložení

19.6. Cvičení na určování tolerancí:

Cvičení 1:

Určete jr, dmr, hmr, DMR, HMR, tolerance uložení a) ø55 H8/d10 b) ø90 H7/r6. Stanovte druh uložení a vypočítejte min. a max. vůli (přesah). Nakreslete polohu tolerančních polí.

	Díra	Hřídel	Díra	Hřídel
Rozměr	ø55 H8	ø55 d10	ø90 H7	ø90 r6
horní úchylka	+0,046	-0,100	+0,035	+0,073
dolní úchylka	0	-0,220	0	+0,051
horní mezní rozměr (hmr=JR+hu)	55,046	54,9	90,035	90,073
dolní mezní rozměr (dmr=JR+du)	55	54,78	90	90,051
max. vůle/přesah (HMR-dmr / hmr-DMR)	55,046-54,78 (vůle)		0,073 (přesah)
min. vůle/přesah (DMR-hmr / dmr-HMR)	0,1 (vůle)		90,051-90,035 (přesah)

Cvičení 2:

a) Načrtnout sestavu podle předlohy
b) rozebrat typy uložení (jr, dmr, hmr, DMR, HMR, tolerance). Stanovte druh uložení a vypočítejte min. a max. vůli (přesah). Nakreslete polohu tolerančních polí.

	Díra v rámu	Čep v rámu	Díra v kladce	Čep v kladce
Rozměr	ø22 H7	ø22 p6	ø28 H7	ø28 f7
horní úchylka	+0,021	+0,035	+0,021	-0,020
dolní úchylka	0	+0,022	0	-0,041
horní mezní rozměr (hmr=JR+hu)	22,021	22,035	28,021	27,980
dolní mezní rozměr (dmr=JR+du)	22,000	22,022	28,000	27,959
max. vůle/přesah (HMR-dmr / hmr-DMR)	0,035 (přesah)		0,062 (vůle)
min. vůle/přesah (DMR-hmr / dmr-HMR)	0,001 (přesah)		0,02 (vůle)

Opakování - doplnit na tabuli:

	Díra v rámu	Čep v rámu	Díra v kladce	Čep v kladce
Rozměr	ø22 H7	ø22 p6	ø28 H7	ø28 f7
horní úchylka	+0,021	+0,035	+0,021	-0,020
dolní úchylka	0	+0,022	0	-0,041
horní mezní rozměr
dolní mezní rozměr
max. vůle/přesah
min. vůle/přesah

20. Struktura povrchu (drsnost, opracování)

↔	Nerovnosti na povrchu součástí vznikají při: výrobě polotovaru (podle použité technologie) - odlévání, válcování, tažení, kování, lisování opracování povrchu - nerovnosti zanechává řezný nástroj nebo brusivo - řezání, pilování, broušení, soustružení, frézování, vrtání

Vznik nerovností povrchu	Zvětšený profil povrchu

↔	Hodnota drsnosti povrchu se vypočítá jako aritmetický průměr výšek nerovností: Ra=(h1+h2+h3+h4)/4

Pro předepisování drsnosti se zavedla následující řada (hodnoty jsou v µm - mikrometrech):

↔	Drsnosti ploch se u součástí předepisují podle jejich funkce - např. lícované plochy budou jemnější než nefunkční plochy
↔	Podle předepsané drsnosti se volí dokončovací stroj
↔	Čím je předepsán jemnější povrch, tím je výroba dražší

20.1. Předepisování drsnosti na výkresech

Značka pro obrobený povrch MUSÍ SE OBROBIT	Libovolný způsob opracování MŮŽE SE OBROBIT	Neobrobený povrch NESMÍ SE OBROBIT

h = výška písma kót = 3-4 mm, H1 = 5 mm, H2 = 11 mm, čára značky je tenkou čarou, povrch musí být obráběn	povrch může být obráběn	povrch nesmí být obráběn zůstane jako polotovar dříve vlnovka

Umístění značek	Předepsání způsobu opracování a směru nerovností (C)	Předepsání drsnosti pro celý obvod

Značka se umísťuje na obrys součásti, na vynášecí čáry nebo na odkazové čáry

Hromadné předepisování drsnosti nad razítko

Aby se nemusely označovat drsností všechny plochy, nejčastější drsnost se předepisuje nad razítko (dříve do horního pravého okraje výkresu) v závorce se vyznačí, že na výkrese jsou i jiné drsnosti ve výkrese se označí jen plochy s jinou drsností

Příklad výkresu - obr.

20.2. Cvičení

výkres čepu – doplnit kóty podle sestavy - tolerované plochy obrobit 1,6, zbytek 6,3 nad razítko
výkres kladky - to stejné

20.3. Úprava povrchu součásti

Povrch součásti se upravuje
a)	mechanicky	↔	leštění		úprava vzhledu - zrcadlový lesk (brusné pasty),
		↔	pískování		otryskávání - čištění, dekorace/dezén předmětů (skla)
		↔	rýhování	↔	tvarová úprava válcového povrchu proti prokluzu při ručním ovládání
				↔	rovnoběžné rýhy (např. hlavy šroubů, matice pro ruční utahování)
		↔	vroubkování	↔	rýhy do kříže (rádlování)
b)	nanášením materiálu	↔	barvy, laku, plastu, gumy		ochrana proti korozi, zlepšení vzhledu a vlastností
		↔	pokovování		chromování, zinkování - proti korozi, zlacení - vodivost
		↔	povlakování		řezné nástroje
c)	chemicky	↔	cementování		sycení povrchu uhlíkem před povrchovým kalením
		↔	nitridování		sycení dusíkem - povrchová tvrdost
		↔	černění		zlepšení vzhledu pom. kyselin, ochrana proti korozi, lesku - např. zbraně
d)	tepelně	↔	kalení		zvýšení tvrdosti (označení ve stupních tvrdosti - např. HRC)
		↔	žíhání		zlepšení vlastností oceli (ke snížení vnitřního pnutí po kalení, naměkko - zlepšení obrobitelnosti)

Rýhování	Vroubkování

značí se roztečí rýh a normou
Předepsání úpravy celé součásti (nad razítko)	Předepsání úpravy části povrchu

	Plocha je opracována na drsnost 1,6 a pak nachromována

Cvičení

Nakreslit konzolu - NBP v M1:2, bokorys v řezu, nad razítkem nápis

Příprava:

Průměr volné díry pro šroub M12 - ST395 (střední řada) - D=13,5


prázdné kóty, opakování
	Jednodušší verze

21. Geometrické tolerance (ST 128)

Aby součást správně fungovala musí mít kromě správných rozměrů také správný geometrický tvar

↔	tolerance tvaru součásti - určují správný geometrický tvar (maximální odchylky vyrobených tvarů od teoretických)

Tvarově přesný čep v ložisku	Tvarově nepřesný čep

	špatná funkce ložiska - nerovnoměrné zatížení, velké opotřebení, kratší životnost

Předepisují se v razítku nebo značkami přímo na součásti

21.1. Všeobecné geometrické tolerance

Geometrický tvar musí být v určité toleranci (v určitých mezích), i když nejsou geometrické tolerance předepsány

↔	tolerance tvaru, když nejsou geometrické tolerance předepsány
↔	rozlišují se 3 třídy přesnosti - značí se velkým písmenem (ST 142 - norma ČSN ISO 2768): H - nejpřesnější K - střední L - nejméně přesná
↔	Velké písmeno se zapisuje se do razítka do kolonky Přesnost vedle všeobecných rozměrových tolerancí - např. ISO 2768 m K - obr.

21.2. Předepisování geometrických tolerancí

Značení geometrické tolerance	Značení základny

Značka tolerance + hodnota tolerance v mm + základna Rámeček se k tvaru odkazuje čarou se šipkou h = výška kót (3-4 mm)	Značka se k tvaru připojuje odkazovou čarou s trojúhelníkem

21.3. Druhy geometrických tolerancí

značky - obr.

Přímost	Rovinnost

tvar musí ležet mezi dvěma rovnoběžkami vzdálenými o t (na obrázku t=0,1)	plocha musí ležet mezi rovnoběžnými rovinami vzdálenými o t

Kruhovitost	Válcovitost

tvar musí ležet mezi dvěma soustřednými kružnicemi vzdálenými od sebe o t	plocha musí ležet mezi souosými válci vzdálenými o t

Rovnoběžnost	Kolmost

plocha musí ležet mezi dvěma rovnoběžnými rovinami vzdálenými o t a rovnoběžnými se základní rovinou (A)	tvar musí ležet mezi dvěma rovinami vzdálenými t a kolmými k základně (rámeček navíc obsahuje písmeno základny)

Souosost (soustřednost)	Souměrnost

Osa tolerované části může být od základní osy vzdálena max. o t	rovina souměrnosti musí ležet mezi dvěma rovnoběžnými rovinami vzdálenými t a souměrnými vzhledem k základní rovině

Kruhové házení (obvodové nebo čelní)	Celkové házení (obvodové nebo čelní)

tvar musí ležet mezi dvěma soustřednými kružnicemi, kružnice mají středy na základní ose	je omezeno rovnoběžnými rovinami vzdálenými o t, roviny jsou kolmé k základní ose

Cvičení ke geometrickým tolerancím

Nakreslete upínku ve 3 pohledech včetně kót. Bokorys bude v řezu. Geometricky tolerované plochy mají drsnost 3,2 a jsou geometricky tolerované na kolmost 0,05.


	hotový výkres, slepý obr.

22. Závěrečné práce

Opakování - doplňovat u tabule
- Formáty - predlohy\rocnik1\formaty.gif
- Druhy čar - predlohy\rocnik1\druhy_car_valec.gif
- Měřítko - predlohy\hranol_3_otvory.gif
- Technické písmo - predlohy\rocnik1\pismo_technicke.gif
- Pohledy - predlohy\rocnik1\pohledy.gif
- Umístění pohledů - predlohy\rocnik1\pohledy_umistene.gif
- NBP - součást 03, účko, součást 11-02, jezdec - obr., držák svěráku - obr., 010, 011, 012, obr.
- 3D - predlohy\rocnik1\elko_150x150_3D.gif, doplnění - obr.
- Řezy - vidlice - výkres, čep - částečný řez - obr., lomený řez - obr., predlohy/rocnik1/rez_vice_rovinami_3.gif, obr.
- Detaily - obr., obr.
- Kótování - predlohy/rocnik1/kotovani.gif, kotovani_sipky.gif, prumery.gif predlohy/rocnik1/kotovani_uhly_srazeni.gif, predlohy/rocnik1/nastavec.gif
- Výkres - výkres, výkres, řez,
- Tolerance - polohy_uchylek_nonum.gif, polohy_uchylek.gif, predlohy/rocnik1/tolerance_znacka_dira_hridel.gif - rozebrat tolerance
- čep a kladka
- Lícování - predlohy/rocnik1/ulozeni_cv2.gif
- Drsnost - predlohy/rocnik1/drsnost_znacka_umisteni.gif
- geometrické tolerance - predlohy/rocnik1/upinka_vykres.gif

Závěrečné cvičení


	tabule

Jednodušší verze:

Nakreslete do sešitu na A4 výkres vidlice: a dodržte:

na výkrese bude nárys, půdorys, bokorys bude v řezu
tolerance děr bude +0,2 0
tolerance šířky drážky bude +0,1 0
drsnost boků drážky je 3,2, zbytek 6,3
kreslete i skryté hrany
vyplňte razítko


	tabule